NÁŠ PROHNILÝ SVĚT
Celej svět je jedna velká hnusná žumpa,
jako kdyby bůh miloval snad každýho lumpa.
Slušný lidi v tomhle světě asi nemaj štěstí.
Pojďme všem těm zmrdským hajzlům dát do držky pěstí!
Naši mocní politici všichni berou úplatky,
nakopal bych je do řiti, že by šli hned pod kytky.
Na světě je čím dál tím míň čestných, dobrých lidí,
spravedlnost čest a mravnost se jen stěží vidí.
Koukněte se na společnost, prožraná je hnilobou
to, co mohou dělat jedni, druzí dělat nemohou.
V jednadvacátým století si pořád jdeme po krku,
nikam jsme se nehnuli, jsme stále ještě v pravěku.
Zabíjíme se jak blbci pro prachy a pro boha,
přitom je nad námi všemi všude stejná obloha.
Naše společnost je zkažená a jak pukavec smrdí,
nevidí si do držky lhář jako prase prdí.
Přírodu jsme zničili betonem, prachem, dýmem,
slzíme z něj, přitom se cpem nekvalitním jídlem.
Voda plná ropy, sraček, zhoubnejch ženskejch hormonů,
teď už nikdo nezastaví tuhle strašnou pohromu.
Narodili jsme se tu a všichni tady chcípneme,
svoje děti dokurvit vše naučit však stihneme.
Jsme jak nádor, nežerem však tělo ale planetu,
připadám si tu jak kdybych denně tančil v baletu!
Nemám rád tu špínu lidskou, jsme jen kupy hnoje,
narvané do pytlů z kůže, ruce, nohy dvoje.
Tohle všechno uvidíš však jen pokud jsi nadčlověk,
smýšlíš dobře, smýšlíš lépe, chceš tady mít Nový věk.