TRAKTORISTA
Traktorista Venda jede po poli,
jediné, co umí, je orat brambory.
Je velmi smutný, je totiž sám,
nemá kam zasunout ten svůj orgán.
Není to génius,
a není ani kus,
je to jen chlápek,
co je furt sám.
Vendovi se velmi líbí Anička,
je to však nafintěná panička.
"S Vendou já nikdá chodit nebudu,
můj Marek mu dá zas asi na hubu."
Tenhleten Marek,
dělá v tom zmatek,
gelová palice,
zdobí mu krk.
Mareček je hoch z bohaté rodiny,
pozemků má skoro na dvě dědiny.
Venda se mu prostě rovnat nemůže,
kdopak tomu chudákovi pomůže?
Jen dočkej času,
jak husa klasu,
metroušský blbeček
tupý jak pařez.
Dva roky utekly jako ta voda,
Aničku zas už jinej zmrd bodá.
Aničky haranta Mareček živí,
neví jestli je jeho a tak jen civí.
Byl samej mrd,
teďka má prd,
malinkej pinďourek
prachy žádné.
A co náš Venda ty dva roky dělal?
Dělal vše co uměl, pole oral.
Zakázky vzrostly mu převelice,
denně si platí tři poběhlice.
Teď šuká denně,
však nevěří ženě.
Všechny jsou pro něj
povrchní svině.
Anička, ošklivá jako špunt od pekla,
jak zmrzlina na slunci holka se roztekla.
Teďka už za Vendu byla by ráda,
a denně sála by Vendovi hada.
Dřív byla kost,
teď má kil dost.
Nemá už budoucnost
jen dluhů moc.
Budoucnost těch lidí nevidím dobře,
měli od začátku jednati moudře.
Anička k Vendovi patřila přece,
metrouška měli by zastřelit v lese.
Jenom ten kanec,
chrochtnul by konec,
téhleté písničky
trojmilostné.